 |
| Haworthia arrenuata obsypaná jemným pískem... |
Pečení nebo propaření zeminy prý zničí larvy smutnic. Jak se zbavit smutnice, když už se objeví?
Přírodu mám ráda, a to velmi. Do přírody vyrážíme s rodinou každý víkend, kdy je trochu slušné počasí a jsme-li zdraví. Ale přiznám se bez mučení, že mouchy, mušky, komáry, klíšťata a podobnou havěť opravdu ráda nemám.
Má mi být snad příjemné, když se v létě plahočím na horský kopec a kolem hlavy mi neustále bzučí hejno much? Nebo se mám nadšeně dělit o oběd s dalšími hmyzími okřídlenci? A nebo se těšíte na sladký spánek a po chvíli ulehnutí vám kolem hlavy vysokým tónem pobzukuje komár a když už konečně usnete (nejčastěji se to podaří až po nemilosrdném zlikvidování agresora), tak vám ranní budíček, obstará přidrzlá moucha sedající si klidně i na váš obličej. A o mé nesnášenlivosti ke klíšťatům snad ani nemá smysl psát!
Snad tedy chápete, že když jsem po návratu z letní dovolené objevila poletující malé černé mušky smutnice i doma, že jsem neskákala nadšením. Natož, když se k nim občas přidaly i octomilky :-(.
Kdo máte doma pokojové rostliny, tak jste se se smutnicemi určitě už setkali. Je opravdu velmi snadné si je přinést domů v zemině z květinářství. Při prvním setkání s těmito malými černými muškami jsem jednu malou rostlinu fíkusu po delší dovolené raději rovnou vyhodila, protože jsem neměla v tu chvíli žádný účinný a rychlý prostředek, jak zamezit smutnicím v šíření se na další rostliny.
Ne, že bych doma měla nějaké cenné pokojovky. Vzhledem k různým mým nepřítomnostem a také malému prostoru v bytě se musím spokojit pouze s opravdu nenáročnými pokojovými rostlinami. Proto celou mou domácí zeleň tvoří jen několik sukulentů Haworthia attenuata, jeden velký velkolistý fíkus, jehož původ sahá ještě k mé babičce, a tři šplhavníky Epipremnum aureum. Ale i toto málo dokáže potěšit a zútulnit interiér.
První likvidace smutnice proběhla pomocí zbytku insekticidního postřiku na smutnice, který měli moji rodiče. Bohužel už si teď nepamatuji název přípravku, ale vím, že nový tehdy nešlo sehnat. A tak jsem začala řešit, jak výskytu smutnic předejít. Prevence mi zcela pochopitelně přišla efektivnější než jen řešení následků.
Při příštím přesazování jsem se proto radila a bylo mi doporučeno zeminu propařit nebo přepéci v troubě. Já zvolila volbu pečení zeminy v troubě, protože jsem mám jede starý pekáč, který jsem pro tento účel mohla použít. Podle rady prý nestačí 180ºC, ale chce to víc. Nastavila jsem tedy troubu téměř na maximum a zeminu asi 20-30 minut pekla. Během pečení jsem ji vždy trochu prohrábla, ale by spodní vrstva dostala navrch. Ze zeminy šla pára a byla horká, tak jsem doufala, že se veškeré zárodky smutnic zlikvidovaly.
Nevýhodou pečení zeminy je ale fakt, že spolu s nechtěnými parazity vyhubíme i ty mikroorganizmy, které jsou v půdě přínosné.
A tak jsem se těšila, že po přesazení do nové zeminy bude konečně pokoj.
Jenže... možná to bylo nově přinesenou květinou z květinářství, kterou jsme dostaly. Nebo to mohlo být i zeminou, do které tchýně jednu z mých kytek přesadila, když je jednou během mé letní nepřítomnosti opečovávala. Ať již tak nebo tak, letos v září tu smutnice vesele poletují zase :-( (nebo spíš smutně, když jsou to smutnice?). Nejvíce nás dožralo, když jedna dceři neustále poletovala před notami při cvičení na klavír a rozptylovala ji natolik, že přestávala hrát a mušku odháněla... což se dá při obouručném hraní docela složitě. Tak to už dost, řekla jsem si. A hledala jsem na internetu další způsoby, jak se zbavit smutnice.
Jestli chcete vědět, jak jsem nad nimi nakonec vyzrála, dočtěte až na konec příspěvku ;-)
Jestli chcete vědět, jak jsem nad nimi nakonec vyzrála, dočtěte až na konec příspěvku ;-)
Způsobů, jak se zbavit smutnice, je doporučováno více. Můžete zkusit insekticidní postřik, nebo zálivku s insekticidem. Jak jsem se ale dočetla, na některé insekticidy si smutnice dokáží i zvyknout a přestanou tak časem působit.
Jak skvělé řešení jak na smutnice se mi zdály parazitické hlístice Steinernema feltiae, které se larvami smutnic živí. Jenže při mém malém množství květin by se tato cesta asi nevyplatila.
Jsou tu i další různé "babské" rady, jako zálivka z tabákového výluhu nebo zálivka se skořicí, česnek zasazený k rostlině do květináče apod.
 |
| Pískový zásyp a lepivý terčík dostal i velkolistý fíkus |
A podle jeho vzoru jsem se pokusila se smutnice zlikvidovat kombinací jemného křemičitého písku nasypaného do květináčů a žlutých lepivých šipek pro odchyt dospělých létavých mušek.
Písek by měl tvořit takovou bariéru vstupu/výstupu k hlíně. Dospělé mušky nemohou klást další vajíčka, vylíhnuvší se larvy zas nemohou ven a udusí se.
V místním „zverimexu“ se mi podařilo za 55 Kč koupit 3 kg jemného světlého akvaristického písku a večer jsem se dala do boje. Do všech květináčů jsem nasypala cca 0,5 cm silnou vrstvu a zapíchla žlutý terčík.
Prozatím se chytlo jen pár dospělých jedinců, ale v každém případě již od rostlin další mušky nevylétávají. A tak doufám, že tento postup zabere tak, jako většině pěstitelů, kteří jej vyzkoušeli.
Také omezím zálivku na minimum. Ono totiž k většímu výskytu pomohla i dobře míněná, ale přehnaná péče mých dětí, které květinky stůj co stůj chtěly zalévat. A jak je známo, vlhká půda smutnicím přeje...
Aktualizace 23.9.2015: Smutnice sice okolo květin už tolik nelétají, ale u jedné, která má více otvorů ve dně květináče, jsem zjistila, že smutnice vlézají do květináče spodem a v této jediné je se jich objevuje víc. Proto jsem ještě přisypala písek i dolů do misky, aby se mušky ke spodku květináče nedostaly. U jiných rostlin se výskyt smutnic výrazně omezil, některé se nachytaly na žluté terčíky. Uvidíme, jak opatření bude fungovat dál.
Co jsem ještě zjistila je fakt, že je dobré, aby zasypaná půda byla sušší (resp. nebyla "nacucaná" vodou), protože velká vlhkost nemá moc kudy unikat. Až to bude vypadat, že je od smutnic klid, bude to chtít písek odsypat, aby půda mohla dýchat...
Aktualizace 10.1.2016:
Bohužel musím zklamaně přiznat, že můj boj neustává a že jsem nad smutnicemi prozatím nevyzrála.
Ukazuje se totiž, že akvaristický písek není sebespásný, ačkoliv to tak podle zkušeností některých pěstitelů vypadalo. Nasypala jsem jej nahoru na zeminu v květináči, aby mušky nemohly ani ven ani dovnitř, ale po čase jsem zjistila, že u květináčů s více a většími otvory ve dně, dospělé smutnice vylézají spodem. Nasypala jsem proto trochu písku i do obalu květináče/do talířku na dno, abych jim ty "dírky" trochu uzavřela, ale prozatím pokaždé, když kontrolně květináč zvednu, se nějaká živá dospělá muška z květináče vyletí.
Zatím ale relativně spolehlivě fungují žluté terčíky, které některé poletující mušky odchytí.
Nyní tedy zkouším novou metodu, a to je velmi malá zálivka, abych nechala půdu co nejvíce vyschnout. Snad to pomůže. Držte palce...
Aktualizace ze dne 11.3.2016:
Velmi malá zálivka v kombinaci se žlutými lepícími terčíky zatím docela zabírá. Zkusila jsem taky do zálivky přidat přípravek Floria - kapalné hnojivo pro pokojové rostliny, které má v sobě látku odpuzující smutnice.
Muška se objeví jen ojediněle, zhruba 1 muška za 2-3 dny poletující někde v prostoru, které se mi daří pobít. U velkého fíkusu jsem nechala v květináči i písek. U jiných jsem ho již odsypala, ale nové mušky se v nich zatím neusídlili.
Aktualizace leden 2019:
Po téměř 3 letech mohu závěrem shrnout, že kombinací písku, žlutých terčíků, propařené zeminy, ale především menší zálivky omezené opravdu na minimum, jsem více méně nad smutnicemi vyzrála. Žádné mušky mi již kolem květin ani po bytě nekrouží. :-) :-)
Přeji tedy vše mnoho úspěchů ve vašich vlastních bojích.
Co jsem ještě zjistila je fakt, že je dobré, aby zasypaná půda byla sušší (resp. nebyla "nacucaná" vodou), protože velká vlhkost nemá moc kudy unikat. Až to bude vypadat, že je od smutnic klid, bude to chtít písek odsypat, aby půda mohla dýchat...
Aktualizace 10.1.2016:
Bohužel musím zklamaně přiznat, že můj boj neustává a že jsem nad smutnicemi prozatím nevyzrála.
Ukazuje se totiž, že akvaristický písek není sebespásný, ačkoliv to tak podle zkušeností některých pěstitelů vypadalo. Nasypala jsem jej nahoru na zeminu v květináči, aby mušky nemohly ani ven ani dovnitř, ale po čase jsem zjistila, že u květináčů s více a většími otvory ve dně, dospělé smutnice vylézají spodem. Nasypala jsem proto trochu písku i do obalu květináče/do talířku na dno, abych jim ty "dírky" trochu uzavřela, ale prozatím pokaždé, když kontrolně květináč zvednu, se nějaká živá dospělá muška z květináče vyletí.
Zatím ale relativně spolehlivě fungují žluté terčíky, které některé poletující mušky odchytí.
Nyní tedy zkouším novou metodu, a to je velmi malá zálivka, abych nechala půdu co nejvíce vyschnout. Snad to pomůže. Držte palce...
Aktualizace ze dne 11.3.2016:
Velmi malá zálivka v kombinaci se žlutými lepícími terčíky zatím docela zabírá. Zkusila jsem taky do zálivky přidat přípravek Floria - kapalné hnojivo pro pokojové rostliny, které má v sobě látku odpuzující smutnice.
Muška se objeví jen ojediněle, zhruba 1 muška za 2-3 dny poletující někde v prostoru, které se mi daří pobít. U velkého fíkusu jsem nechala v květináči i písek. U jiných jsem ho již odsypala, ale nové mušky se v nich zatím neusídlili.
Aktualizace leden 2019:
Po téměř 3 letech mohu závěrem shrnout, že kombinací písku, žlutých terčíků, propařené zeminy, ale především menší zálivky omezené opravdu na minimum, jsem více méně nad smutnicemi vyzrála. Žádné mušky mi již kolem květin ani po bytě nekrouží. :-) :-)
Přeji tedy vše mnoho úspěchů ve vašich vlastních bojích.
Obdobné téma Blogu Krásné bydlení:
0 comments:
Okomentovat
Za Vaše komentáře jsem vždy moc ráda. Neváhejte se podělit se svými zkušenostmi či výrobky!
PS: Vzkaz pro kolegy marketéry - linkbuildery:
Máte-li zájem o zpětný odkaz ze článku/ komentáře, případně i celý prostor pro váš článek, prosím ozvěte se mi PŘEDEM přes e-mail. Spolupráce je po dohodě možná, ale pro kvalitu webu ji reguluji. Umělé anonymní komentáře mající za cíl jen získání odkazu ale beru jako spam a takové nebudou zveřejněny.
Děkuji za pochopení, Dana